Někdo dává přednost výsevům semen z vlastních rostlin, či sám množí odnožemi, řízky apod., někdo raději všechno kupuje v zahradnickém centru. U některých bylinek trvá poměrně dlouho, než vůbec vytvoří pár semínek. Takovým příkladem je francouzský estragon, který je lépe množit dělením, než abyste čekali na semena. Druhově příbuzný estragon ruský chce naopak přímý výsev na venkovní záhon. Máta peprná je spolu s tymiánem a šalvějí jiným příkladem. Od těchto druhů existuje velké množství variet a mnohdy až přešlechtěných novošlechtění, zejména pokud jde o panašované listy. Protože jde o hybridy F1, často jsou květy buď sterilní, nebo semena nevyrostou v rostliny odpovídající rostlině mateřské. Nicméně tyto druhy lze velmi jednoduše množit řízkováním nebo kořenovými oddenky.
V přírodě se rostliny přirozeně množí ze semene. Rostliny množící se samovýsevem bývají mnohem životaschopější než ty, které vyséváte ze zakoupeného semene.
Semena letniček a dvouletek, jako jsou bazalka, kopr, řeřicha zahradní, měsíček či petrželka, jsou v předjaří k dostání v maloobchodním balení v každém zahradnickém centru nebo v drogeriích a podobných obchodech. Semena je pak možné vysévat různými způsoby: v předjaří na okenním parapetu, ve skleníku, v pařeništi nebo venku přímo na záhon. Když zvolíte možnost předpěstování na okenním parapetu, budou mít rostliny po vysazení ven určitý náskok. Nezačínejte však s předpěstováním dříve než v březnu, pokud nemáte k dispozici speciální lampy, které by semenáčkům nahradily tolik potřebné sluneční světlo.
Určité podmínky pro vyklíčení semene musíte splnit vždy. Semena vyžadují dostatečné množství vlhkosti, tepla, vzduchu a světla. Většina semen klíčí dobře v době, když teploty začnou trvale stoupat a dny se prodlužují. Existují však druhy, jako např. routa, česnek medvědí nebo mařinka vonná, jejichž semena vyžadují tzv. stratifikaci. To znamená, že potřebují najdříve chlad k tomu, aby později mohly vyklíčit. Semena takových rostlin musíte vysít přímo na venkovní stanoviště, ale ne dříve než na podzim.
Chcete-li začít pokud možno co nejdříve, můžete vysévat buď do malých květináčků nebo do výsevních misek. Naplňte je výsevní zeminou (prostou hnojiv), nahoře nechte asi 1 cm místa. Zalijte je a osejte ve slabé a rovnoměrné vrstvě. Některá semena se zahrnují zeminou, jiná ne. Pokud je semena nutné zahrnout, vrstva zeminy má být přibližně dva až třikrát silnější, než je průměr semene. Před pokropením výsevu zeminu jemně stlačte. Květináčky nebo misky dejte na světlé a teplé místo. Dobrým nápadem je přikrýt výsevy průhledným poklopem, který omezí přílišné vypařování.
Jakmile semeno jednou vyklíčí a stává se z něj semenáček, tzn., že již má pár pravých lístků, je čas k přesazení do květináče s humózní zeminou.
Podle počasí můžete své rostlinky postupně otužovat, a to tak, že květináčky dáte na čas do zahrady nebo na balkon. Obvykle na noc je pak vrátíte do místnosti. Po třech až čtyřech týdnech otužování mohou být mladé semenáčky vysazeny ven, obvykle v druhé polovině května, po tzv. ledových mužích.
Od poloviny května se již počítá s příznivějším počasím i pro přímé výsevy na záhon, při nichž odpadá práce s předpěstováním sazenic. V případě nepříznivého počasí je možné záhon zakrýt ochrannou plachtou. Při nákupu semen je dobré žádat odolné a prověřené odrůdy.
| Bylina | Stanoviště, půda | Doba výsevu | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Bazalka | slunné, světlé, teplé, chráněné před větrem; půda lehká, vlhká | 2. pol. května | semena nezahrnovat zeminou; nesmí se vysévat za chladu, žádá vyšší teplotu klíčení |
| Dobromysl | plné slunce, teplo; vápenitá půda | přímý výsev v březnu/dubnu; řízkování a dělení zač. léta | semena nezahrnovat zeminou, pomalu klíčí |
| Levandule | slunné; půda sušší, propustná, vápenitá | přímý výsev od dubna dále; řízky zač. léta | zpětný řez o dvě třetiny na jaře |
| Libeček | slunné až polostín; vlhčí, živná půda | přímý výsev nebo dělení v dubnu až květnu, popř. na podzim | při dělení rostliny pozor, aby nebyl poraněn hlavní výhon |
| Majoránka | plné slunce, teplo; lehká, propustná půda | od května dále | semena nezahrnovat zeminou; ideální pro okenní parapet |
| Máta peprná | slunce až polostín; mírně vlhká půda, může být alkalická | přímý výsev v dubnu/červnu; dělením nebo odnožemi na jaře | z vodorovných odnoží rostou výhony |
| Meduňka | slunné až polostín, teplé a chráněné; propustná, humózní půda | přímý výsev od dubna; řízky od jara dále, dělení rostlin na jaře | přiměřený zpětný řez na jaře i na podzim |
| Pažitka | slunné až polostín; půda vápenitá, bohatá na živiny | přímý výsev v březnu/dubnu; dělením každé 2 až 3 roky na jaře nebo na podzim | odstraňovat květní stvoly, aby se podpořil růst listové hmoty |
| Petrželka | slunce i polostín; půda humózní a bohatá na živiny | od března dále | klíčí až 4 týdny; každoročně měnit místo |
| Rozmarýn | chráněné, plně osluněné, teplé; půda propustná písčitá nebo bohatá na humus | množení ze semene je zdlouhavé, raději koupit semenáčky, popř. řízkováním | |
| Saturejka horská | slunné, chráněné; spíše chudá půda | výsev nebo dělení rostlin od dubna a pak na podzim | semena nezahrnovat zeminou; druhým rokem dřevnatí |
| Saturejka zahradní | slunné; na půdu nenáročná, spíše suchá a vápenitá | duben/květen - červen | semena nezahrnovat zeminou |
| Šalvěj | plné slunce; propustná, spíše suchá, chudá půda | přímý výsev a řízkování koncem dubna | semena nezahrnovat zeminou; na jaře zpětný řez, pokud je potřeba |
| Tymián | plné slunce, teplo; přiměřeně suchá, písčitá půda | přímý výsev, oddělky v dubnu/květnu a dále | semena nezahrnovat zeminou; klíčí zdlouhavě, raději koupit semenáčky |
Dřevnatící byliny, jako např. levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop, saturejka horská, dobromysl nebo tymián, lze množit dřevitými řízky, a to od června do srpna. Vhodné jsou k tomu 5 až 10 cm dlouhé, nejlépe vrcholové řízky ze silných a zdravých výhonů. Používejte dobře nabroušený nůž. Nůžkami se řízky znatelně poničí. Z řízku odstaňte všechny spodní listy, dejte do sklenice s vodou a čekejte, až se vyvinou kořínky.
Řízek s kořínky lze pak zasadit na přiměřeně zastíněné místo na zahradě nebo na okenním parapetu. V tomto stádiu je nutná dostatečná zálivka. Až se objeví listy, je třeba dát rostlinu na konečné stanoviště na zahradě, a to co nejrychleji, dokud je rostlina dostatečně silná. Jestliže se s celým procesem začne včas, mohou být řízky vysazeny v tomtéž roce, v němž byla mateční rostlina vysazena.
Velmi jednoduchou metodou množení je odebírání kořenových řízků. Osvědčuje se např. u máty peprné a smetanky. Dělá se tak, že se odhrne kořenový systém, odstraní se přebytečný organický materiál a hlavní kořenový výběžek se rozdělí na 4–8 cm dlouhé kousky. Vrchol řízku se zařízne rovně a jeho pata šikmo. Řízky dejte do květináče naplněného speciálním substrátem pro řízkování. Zasypte vrstvou zeminy asi na prst silnou a přeneste do pařeniště nebo na okenní parapet. Důkladně zalijte a dbejte na pravidelnou a přiměřenou zálivku. Zemina nesmí vyschnout a nesmí být ani přemokřená. Jakmile zjistíte, že z řízku vyrůstá nová rostlinka, přesaďte ji do jiného květináče a to opakujte až do doby, kdy rostlina bude schopna být vysazena ven.
Při množení některých otužilých bylin lze využít jejich schopnost tvořit silné poléhavé výhony, které samy zapouštějí kořínky. Takovým příkladem je máta peprná tvořící plazivé výhony, které zakořeňují ihned, jakmile se dostanou do styku se zeminou. Mátu je dobré pěstovat buď ve velkém hrnci bez dna, aby se vytvořila bariéra samovolnému hřížení, nebo kolem rostliny zapustit vytvarovaný pás plechu. I tak je nutná kontrola.
Některým rostlinám je třeba při hřížení pomoci. Vyberte si dlouhý, pružný výhon a ohněte jej až k zemi, aniž by se zlomil. Udělejte na něm několik mělkých zářezů a výhon v těchto místech přiháčkujte k záhonku svorkou z drátu či jiného pevného materiálu. Pak zahrňte trochou kompostu smíchaného s pískem. Některé druhy rostlin zakoření ještě v témže roce. Jiným to trvá až tři roky. Jakmile zjistíte, že je hříženec životaschopný, odřízněte jej od matečného výhonu a zasaďte na plánované místo.
Tento způsob množení se uplatňuje u šalvěje, meduňky a yzopu.
Dělení je ten nejjednodušší způsob rozmnožování rostlin. Je to metoda, která se ponejvíce používá u trvalek vytvářejících keříky, jako jsou např. meduňka, estragon, kozlík nebo pažitka. Z letniček se např. petržel po výsevu dělí, respektive rozsazuje. Jinak je pro dělení rostlin nejvhodnější dobou vegetační klid, a to buď na jaře, nebo na podzim. Rostlinu můžete rozdělit buď ostrým rýčem přímo na místě, popř. celý bal vyjmout ven z půdy a rozdělit silným nožem. Oddělky pak zasaďte samostatně na připravená místa, a to do stejné hloubky, v jaké byla mateřská rostlina. Vše dobře zalijte vodou.